Návrat domů – Proč jsem dala výpověď ve školní družině
Ze série Návrat k mateřství a zdravé výživě
Člověk si často naplno uvědomí hodnotu toho, co má, až ve chvíli, kdy od toho odejde nebo o to přichází. Přesně touto osobní zkušeností jsem si nedávno prošla, když jsem se rozhodla nastoupit do práce jako školní družinářka.
„I když jsem v práci našla porozumění i estetickou inspiraci, moje srdce v tomto prostředí chřadlo. Tu pravou oporu pro návrat k dětem jsem našla ve své rodině — u mámy, tchyně a blízkých žen.“
Odejít do práce pro úlevu od stresu
Začátek mé mateřské dovolené byl neuvěřitelně náročný a měla jsem pocit, že se péče o děti a domácnost nedá zvládnout. Dala jsem proto na rady svých kamarádek, které mi doporučovaly jít do práce s tím, že se mi psychicky uleví. Na jedné straně to skutečně pomohlo — ocitla jsem se v kolektivu úžasných žen. Byly pro mě velkou inspirací nejen v tom, že to byly také matky s porozuměním pro mé každodenní obavy, strachy a stres, ale i tím, jak o sebe pečovaly — chodily krásně oblékané a vypadaly skvěle.
Když srdce chřadne
I když jsem v práci našla porozumění i estetickou inspiraci, po citové stránce jsem se cítila čím dál hůře — moje srdce v tomto prostředí chřadlo. Uvědomila jsem si, že odchod do zaměstnání pro mě nepředstavoval řešení ani vnitřní úlevu.
Skutečná podpora přišla z rodiny
Zatímco kamarádky mě původně směřovaly k odchodu do práce, tu pravou oporu pro návrat domů jsem našla jinde. Byla to moje máma, máma mého manžela a především ženy v naší rodině. Právě ony mě netlačily do toho, abych v práci zůstávala za cenu vlastního trápení. Naopak mě silně podpořily v tom, abych naslouchala svým pocitům a vrátila se zpět domů za dětmi. Na základě této rodinné opory jsem se rozhodla dát výpověď a s touto cennou zkušeností se vracím zpět k plnohodnotné péči o rodinu.
Další díly série
- 2. článek: Mateřství jako profese – Hledání vlastního systému
- Připravujeme 3. článek: Školní jídelny jako varování a jednoduchost v kuchyni